Už Vás někdy napadlo, že může být chování nakažlivé?Nemyslím promiskuitní chování a následky, které jsou s ním spojené. Myslím chování hezké nebo ošklivé. Když budeme pozorovat hlouček výrostků, kteří se mezi sebou titulují různými částmi lidského těla (v tom lepším případě použijí hospodářská zvířata), téměř na sto procent mezi nimi nebude jediný, který by se těmto termínům vyhýbal. A obráceně. Jestliže bude někde skupinka stejně starých lidí, kteří budou mluvit normálně, nikdo z nich nebude chtít vybočovat svými vulgarismy.
Co se v mládí naučíš
Známý propagátor slušného chování a etikety, kterým je pan Ladislav Špaček, se domnívá, že by se právě etiketa měla na základních školách vyučovat. Mnoho těchto institucí už ji také do svých osnov zavedlo. Bylo by to prospěšné všem stranám. Mladí lidé jsou přeci budoucí
– realitní makléři
– finanční poradci
– obchodníci
– podnikatelé
– pedagogové.
A pokud se jim slušné chování dostane pod kůži, budou určitě úspěšnější nežli ti, kteří si musejí etiketu pracně vštěpovat a stále myslet na to, jestli někde nedělají chybu. V tomto případě budou vypadat nejistě, a to určitě nebude budit v jejich klientech nebo svěřencích důvěru.
Slušný může být i dlaždič
Nemělo by být výsadou jen uvedených povolání, aby jejich vykonavatelé dbali na slušné chování. Pokud si domů pozveme řemeslníka, který se chová jako zastydlý pubertální výrostek, asi ho budeme doporučovat jen vybranému okruhu svých známých nebo otravným sousedům. My už si ho domů nepozveme. Slušné chování by prostě mělo patřit ke každodennímu životu. Tak, jako nám lékaři doporučují pitný režim a střídmou stravu, tak by mělo být doporučeno slušné chování a hezký slovník. Doby pana Jarkovského už jsou samozřejmě pryč, proto není přeci potřeba být upjatým, stačí být slušným.